吹放(chuī fàng) “blows away”
not found at HD. 3.237; not found at DK. 2.903;
89a9.自然风起,吹放众华,散于佛上(p)
K. 159.12.avakarṣayanti; O. .avakarṣayaty apanāmayati; L. 22b27.吹去;