劳扰(láo rǎo) “is annoyed, fatigued”
HD. 2.813a(后汉书); DK. 2.405d(后汉书);
66b6.又彼世尊六十中劫因为诸会说法。听者一无疲厌,心不劳扰(p)
K. 21.4.-klamatha~; L. 4a28.懈惓;