[蘊積](yùn jī) “collects in a pile, heaps up”
HD. 9.613a(魏代); DK. 9.1022c(魏代);
82a7.吾有衆寶 蘊積腐敗 委在糞壤 不見飾用 子便多取 以爲質本 蓄財殷廣 無散用者(v)
∈ K. 113.13.saṃkāra-; cf.Krsh. 87; L. 18a19.糞穢;