穢濁(huì zhuó) “foul, filthy, dirty”
HD. 8.156a(晉代); DK. 8.634d(三國志); Krsh(1998) , s.v.;
50b1.是人意清淨 明利(v.l. 了)無穢濁(v.l. 濁穢) 以此妙意根 知上中下法(v)
K. 373.1.an-āvila~; Z. 122a29.皦潔;