一心

一心(yī xīn) “concentration of the mind; meditates on, contemplates” 

HD. 1.19b(漢代); DK. 1.31d(漢代); Krsh(1998) , s.v.;

45a21.持此福 願求無上道 我得一切智 盡諸禪定際(v)

K. 335.9.dhyāna~; Z. 116c5.禪;